VLTAVAN a VYŠEHRAD – osudy dvou blízkých spolků

V roce 2008 si připomínáme, že již uplynulo 135 let od založení a 55 let od zániku Občanského podpůrného spolku Vyšehrad.

Při studiu archivního materiálu spolku Vltavan v Praze jsme v roce 2007 objevili a pročetli rukopisnou knihu s archivní značkou č.II/358. Je to Kniha protokolů, zápisy ze schůzí Občanského podpůrného spolku Vyšehrad. Jeho členové ji po zrušení svého spolku svěřili do péče našeho spolku. Zápisy zahrnují dlouhé období od 26. 2. 1939 do 22. 2. 1953.

Občanský podpůrný spolek Vyšehrad byl založen roku 1873, tedy již dva roky po založení Vltavanu. I tento spolek byl reakcí na určité uvolnění, které vzniklo přijetím shromažďovacího a spolkového zákona v roce 1867. Sídlo měl v Praze VI, Vyšehradě. Spolkové místnosti byly zprvu v restauraci U Přemysla ve Vratislavově ulici, později se schůze konaly u bratra Bezkočky. Spolek patřil do Sdružení spolků vyšehradských (Spolek Horymír, Beseda Motýl, asi i některé další spolky). Měl čilé styky s naším spolkem Vltavan v  Praze II, Novém Městě, v Podskalí. Tyto dva spolky, sídlící vlastně celou dobu své existence jen pár desítek metrů od sebe, měly velmi podobnou činnost sociálně charitativní, také kulturní a společenskou. Podobná byla i organizační struktura, oslovování „bratře, sestro“ a styl zapisování schůzí. Odlišnost byla ve složení členstva. Spolek Vyšehrad sdružoval osoby různých profesí, spolek Vltavan téměř výlučně „lidi od vody“.

Spolek Vltavan díky svému profesnímu zaměření přetrval a stal se již v roce 1952 součástí (kroužkem) závodního klubu ROH národního podniku „Československá plavba labsko-oderská“.

Občanský spolek Vyšehrad zanikl. Stalo se tak dne 22. února 1953 na valné hromadě konané k 80. výročí trvání spolku. Schůze se zúčastnilo 52 členů a členek. Zápisy v Knize protokolů tímto dnem končí.

V posledním zápisu se doslova píše: „ … Následuje zpráva jednatele, který s velkým pohnutím předčítá svojí zprávu od založení spolku a jeho činnosti za celých 80 let na poli sociálním až do dnešní doby, kdy náš spolek plnil své povinnosti k dnešnímu lidově-demokratickému zřízení. Po velmi pěkné zprávě dochází ke chvíli, kdy nám bylo naznačeno, abychom se dobrovolně rozešli, protože se nemůžeme zapojiti na některou z masových organizací, žádné pořádání zábav ani jiných podniků nám povoleno Ú.N.V. nebude (Ústřední národní výbor hl. m. Prahy) tudíž jsme odsouzeni k zániku, že bychom nemohli splnit naše krásné povinnosti vůči našim členům. Členstvo vyslechlo zprávu velmi pozorně, jediné oko snad nebylo suché jak dojemně na ně zapůsobila zpráva o návrhu k likvidaci našeho spolku. Všem bylo vysvětleno, jak likvidace bude provedena.“

Dále je již jen pár poznámek.

Zveřejňujeme tuto krátkou zprávu v naději, že se možná ještě i dnes najdou pamětníci mezi členy Vltavanu, jejich rodin, přátel a vyšehradských a podskalských sousedů, kteří by mohli nějak rozšířit, doplnit, nebo i opravit naše vědomosti o Občanském podpůrném spolku Vyšehrad.