Jaro v Podskalí

Na jižním okraji dnešního Karlova náměstí (původně Dobytčího trhu) a kolem kostela a kláštera Na Slovanech (v Emauzích), se konala každé velikonoční pondělí slavná pouť.

Byla to již třetí jarní pražská veselice. První byla 24. února matějská pouť kolem kostelíka sv. Matěje nad Dejvicemi. Druhá byla 19. března josefská pouť na dnešním Náměstí Republiky. Po té naší pondělní velikonoční emauzské pouti byla hned v úterý pouť krejčovského cechu v Bubenči, zvaná slamník čili štrozok. A hned po ní ve středu slavili zase pražští ševci pouť v Nuselském údolí, zvanou fidlovačka. Konala se na loukách u Botiče, někde mezi dnešní sportovní halou na Folimance a divadlem Na Fidlovačce.

Emauzskou pouť prý navštěvovali mladí zamilovaní lidé, kteří přišli z Prahy i z venkova. Spisovatel Jan Neruda psal, že tam děvčata chlapcům dávala vlastnoručně malované kraslice a chlapci jim na oplátku kupovali perníková srdce. Po Praze se prý zpívalo „Zeptám se tě na Moráni, máš-li ke mně srdce věrný…“ Hodně se tam také tancovalo a zpívalo, jedlo i pilo a děti i dospělí nakupovali ve stáncích velikonoční dárky, různé dobrůtky a pouťové sladkosti.

Ta první jarní událost bývala vždy hrozivá a smutná. To když po jarním tání sněhu a pukání ledu přišla některý rok povodeň.

V tom čase všichni podskalští muži drželi nepřetržitou stráž u břehu Vltavy. Když už hladina hodně vystoupala, vystřelili ránu z děla, připraveného přímo před hospodou U Hejduků. To místo na dnešním Rašínově nábřeží snadno poznáte. Je tam na domě čp. 405 nová pamětní deska. Dal ji tam v roce 2006 Spolek Vltavan v Praze na paměť 135. výročí svého založení. Po tomto výstřelu se hned ozvaly další rány z Vyšehradu a Letné, kde byly dělostřelecké baterie. Celá Praha, hlavně obyvatelé Františku, Karlína, Libně, dokonce i Troje slyšeli varování, že se valí velká voda. Stěhovali se do vyšších pater domů a na půdy. Povodeň často trvala několik dní. Lidé byli bez pitné vody a jídla a ven nemohli, prudký proud by je strhl a zahubil. Když se voda konečně zastavila a začala opadávat, zanechávala po sobě bahno a zahnívající špínu. Dlouho to trvalo, než lidé vše uklidili, opravili a zase se mohli vrátit domů. Však se ještě pamatujeme na letní povodeň v roce 2002. Podskalí sice zůstalo díky vysoké nábřežní zdi suché, ale jiné městské části byly hodně poničeny. Strašná byla i jedna dávná podzimní povodeň, v roce 1890. Tehdy voda odervala v Podskalí a na Smíchově zakotvené vory, zatarasila jimi několik oblouků Karlova mostu, které se postupně zřítily a podemlela a pobourala i mostní pilíře.

Ale už dost o těch hrůzách a zpátky k veselému jaru.

Základní škola Botičská s Centrem volného času „Botič“ za účasti Spolku Vlatavan v Praze pořádá každoročně „Velikonoční jarmark“ a „Vánoční jarmark“.