V Norimberku v roce 1493 vyšla bohatě ilustrovaná latinská kronika LIBER CHRONICARUM. Autor této rozměrné knihy je Hartman Schedel, místní lékař. Kniha obsahuje dřevoryty vzniklé podle kreseb Michaela Wolgemuta a Wilhelma Pleyenwurffa. Popisuje historii lidstva dle Bible, ale také zobrazuje nejvýznamnější země a města tehdejšího světa. A mezi nimi je i Praha! Dosud nejstarší spolehlivě známé grafické vyobrazení našeho hlavního města.

Prohlížíme-li podrobně tuto vedutu Prahy, zorientujeme se celkem dobře v její levé horní části. Panorama Hradčan s katedrálou sv. Víta končí Černou věží, od níž vede široká cesta dolů k řece a Karlovu mostu. Vlevo od něho se táhne zástavba Malé Strany, tehdy ještě nedotčená nebo naopak již zcela obnovená po zničení na počátku husitského hnutí. Také místo, odkud je Praha zobrazena známe. Z Vyšehradu. Horší je to již v pravé části obrazu. Většina badatelů se shoduje v názoru, že to je naše Podskalí! Hned u konce mostu je věž hrádku Václava IV., stával na tzv. Břežské skále, tedy nad řekou na Zderaze, zhruba v místech dnešní Resslovy ulice. Vpravo od něj je vidět kostelík svatých Kosmy a Damiána, těsně vedle dominují Emauzy. Pod jejich svahem je v gotické podobě náš plavecký kostelík Nejsvětější Trojice.

Ale co dál? Přistoupíme-li na tento výklad, pak jsme se ocitli ve vesnicky vypadající zástavbě Podskalí. Vlevo od studně s vahadlem musí být dávno zaniklý kostel sv. Vojtěcha Menšího. Existoval již před rokem 1230, jako farní je uváděn r. 1351. Stával někde na rohu Plavecké a Vyšehradské ulice, co je dnes dům čp. 1355 s restaurací U tří bojovníků. Okolní domy a domky jsou na vedutě nepoškozené, ukazuje to tedy na stav před rokem 1420, kdy celé Podskalí bylo v bojích husitských Pražanů s vyšehradskou královskou posádkou vypáleno.

A tím se dostáváme k následujícím otázkám. Kdy tato kresebná předloha veduty Prahy mohla vzniknout? Kdo asi mohl být jejím autorem? Jak se dostala k rytcům v Norimberku? Tady jen tápeme.

Je možno se domnívat, že pozorovatel a tedy snad i kreslíř stál na okraji vyšehradského gotického opevnění třebas v době, kdy Vyšehrad krátce opanoval císař Zikmund. Nemusil patřit k jeho vojsku, ani k původní královské posádce. V bojích o Prahu se z města na Vyšehrad nahrnulo množství uprchlíků, bohatých katolických měšťanů, převážně Němců. Třeba patřil k jejich čeledi, nebo byl přímo jedním z nich. Ti stále v obavách pozorovali scenerii města a patrně pak odtáhli se Zikmundem. Kdy? Bylo to nejspíše koncem roku 1419, proto ty holé stromy na vedutě (zakulacené křoviny mohly být přikresleny). A na dopravení náčrtu do Norimberka a na jeho prodej tiskařské dílně bylo pak spousta času.

Ale to jsou jen dohady. Faktem zůstává, že první kresebné zobrazení Prahy na dřevorytu z r. 1493 je i vůbec nejstarším zobrazením Podskalí, které v té době již bylo zahrnuto do opevnění Nového Města pražského.