Historie Vltavanského kroje

Je to zvláštní, ale nesporné. Slavnostní oblečení vltavanských členů vznikalo pod výrazným vlivem vzdálených krajů Evropy, jmenovitě Francie. V lednu 1872, půl roku po ustavení spolku, členové Vltavanu v Praze přijali návrh na svůj kroj, který v podstatě vychází z kroje námořníků francouzského obchodního loďstva 18. století. Proč? To dochované zápisy správního výboru přesně neříkají, pouze stručně konstatují barevnost jednotlivých částí ústroje. Můžeme se jen domnívat, že důvodem byla mimo jiné jeho bílá a červená barva vyjadřující národnostní boj proti černo-žluté rakouské monarchii. Také se traduje, že rudá šerpa byla holdem pařížským komunardům z jara 1871. Podobné slavnostní oblečení v rozhodující míře přijaly také vltavanské spolky mimopražské.

Celý příspěvek „Historie Vltavanského kroje“

Znala Božena Němcová Podskalí?

Domnívám se, že příliš ne. Žila u nás jen necelý rok, od října 1854. Byl to pro ni čas plný událostí. Usilovné literární práce. Posledního citového vzplanutí. Rok značné hmotné bídy, z níž ji nevysvobodilo ani dopsání a sešitové vydání díla Babička. Němcová se z Ječné ulice čp. 516 přistěhovala pod Emauzský klášter, do tehdejší ulice Pod Emauzy čp. 1378, což je dnešní Vyšehradská 45. Byla to novostavba dostavěná v r. 1853 po parcelaci Emauzské zahrady.

Celý příspěvek „Znala Božena Němcová Podskalí?“

Keltové na Slupi, aneb „O našich sousedech“

Bývalé keltské pohřebiště na Albertově

V květnu 2009 obdržel náš vltavanský spolek pozvání z Muzea hl. m. Prahy na vernisáž výstavy „Cesta do hlubin města“. Delegace v krojích se sešla před vchodem do muzea, kde byla osobně a velmi mile přivítána paní ředitelkou muzea dr. Strnadovou. Postavili nás do první řady návštěvníků, kteří postupně zaplňovali vstupní prostory pod hlavním schodištěm. Hned jsme se stali centrem pozornosti. Začaly cvakat spouště, blikaly blesky fotoaparátů, rodiče přistrkovali své děti s prosbou „Můžeme si je s vámi vyfotit?“ Inu, kouzlo starodávných pestrobarevných krojů, hlavně těch pánských lakovaných černých klobouků s modrou stuhou… Viděli a slyšeli jsme vše, co se začalo dít, výborně. I našeho čestného člena pana primátora Béma, který ve svém projevu zdůraznil, jak je potěšen, že mezi těch 12 nej… objevů pražské archeologie patří i lokality Zličín a Liboc v jeho domovské Praze 6. To jsme ještě nevěděli, jaké překvapení čeká nás.

Celý příspěvek „Keltové na Slupi, aneb „O našich sousedech““

Nejstarší vyobrazení Podskalí

Nejstarší vyobrazení Prahy

V Norimberku v roce 1493 vyšla bohatě ilustrovaná latinská kronika LIBER CHRONICARUM. Autor této rozměrné knihy je Hartman Schedel, místní lékař. Kniha obsahuje dřevoryty vzniklé podle kreseb Michaela Wolgemuta a Wilhelma Pleyenwurffa. Popisuje historii lidstva dle Bible, ale také zobrazuje nejvýznamnější země a města tehdejšího světa. A mezi nimi je i Praha! Dosud nejstarší spolehlivě známé grafické vyobrazení našeho hlavního města.

Celý příspěvek „Nejstarší vyobrazení Podskalí“